BRAND VIDEO PELLS: Behind the Scenes
Původně jsme ti chtěli naservírovat jen krátký fotoreport. Ale hlavní tvůrce Brand videa Pells, Martin Bernard, se docela rozpovídal. Sice ne tak úplně o kolech, ale o to zajímavěji. Pár otázek jsme taky položili našim ambasadorům, kteří se coby herci ujali rolí bikerů. Výsledkem je pro náš blog méně obvyklý, poměrně dlouhý, ale o to atraktivnější rozhovor. Přečíst si jej můžeš třeba za odměnu po odpoledním švihu :)
Ahoj Martine. Začněme od začátku: Jak ses dostal k natáčení nového Brand videa Pells?
Ahoj. Začátkem roku mě oslovil Ondra Šimko, nový markeťák ve firmě Pells a zároveň můj dobrý kamarád. Chtěl pro nově oživenou značku kol vytvořit brandové video. Něco svěžího, co ukáže celou škálu jejich kol v jednom uceleném klipu. Zkrátka video, které by značce dalo jasnou tvář a přehledně představilo, co všechno Pells nabízí. A tak jsme se pustili do plánování.
Jak se před natáčením dával scénář dohromady. Jak vnikla hlavní myšlenka?
Cílem bylo vytvořit krátké a úderné brandové video. Protože se natáčení zúčastnili hlavně ambasadoři a zaměstnanci značky, nedávalo smysl stavět na složitých hereckých výkonech. Přesto jsem tomu chtěl dát něco navíc. Nějakou myšlenku. A tak vznikl jednoduchý koncept založený na kontrastu. Postavit vedle sebe ty „blbý“ momenty, co cyklistika občas přinese – déšť, vítr, bahno, pád – a tu krásu, kvůli které to stejně vždycky stojí za to.
Kdy a jak jste vybírali lokace? Co počasí? A proč jste zvolili Finale Ligure?
S lokací to nebylo úplně jednoduché. Video mělo být hotové do konce března, kdy je příroda u nás ještě v zimním útlumu. Navíc jsme byli omezeni i leteckou dopravou kvůli elektrokolu – respektive jeho vysokokapacitní baterii, která se nesmí převážet letadlem. To výrazně zúžilo výběr míst v dojezdové vzdálenosti. Nakonec padla volba na Finale Ligure – ikonické místo pro cyklistiku. Pak už zbývalo jen počkat na lepší předpověď a mohli jsme vyrazit.
Jak dlouho před natáčením jste procházeli spoty?
V takhle početné sestavě jsme si nemohli dovolit vyrazit úplně naslepo, takže jsme se s Vojtou (dronařem) zvedli o dva dny dřív a vyrazili napřed. Cílem bylo projít si alespoň část lokací, trochu se rozkoukat a ověřit dostupnost míst, která jsem měl předem vytipovaná na základě cenných rad Dominiky Durčákové, místní MTB průvodkyně. Na horské kolo jsme měli možností víc než dost, takže jsme se už jen zaměřili na vyhledání hezkých silnic pro záběry se silničkami – a měli jsme skoro všechno, co jsme potřebovali.
Měli jste nějaký harmonogram, podle kterého jste postupovali i v závislosti na počasí, lokaci či počtu lidí pro daný záběr?
Mít časový plán je u takové produkce naprostá nutnost – obzvlášť když je na place tolik lidí. Navíc je potřeba být neustále připraven na náhlé změny počasí a umět operativně přizpůsobit celý harmonogram. To jde ruku v ruce s důkladnou přípravou a obhlídkami terénu. Výhodou v našem případě bylo, že jsme se většinou přesouvali jako jedna skupina a měli všechny jezdce hned po ruce. Jakmile jsme dotočili jednu scénu s konkrétním kolem, mohli jsme se okamžitě přesunout o kus dál a pokračovat s dalším.
A co když něco nevyšlo podle plánu?
Samozřejmě ne všechno šlo podle plánu. Třeba když jsme během obhlídek objevili krásný MTB trail s výhledem na moře – ideální vizuál – ale já si v tu chvíli neuvědomil, že dané kolo není na tak technicky náročný terén stavěné. Pohledem filmaře to fungovalo perfektně, ale optika jezdce byla úplně jiná.
Jak jste řešili třeba jídlo, přesuny či komunikaci?
Na pořádné jídlo přes den skoro nebyl čas. Natáčeli jsme v horách, často mimo civilizaci, takže jsme si během dne vystačili jen s malými svačinkami. Naštěstí se o nás večer postaraly holky na ubytování – vařily teplou večeři, protože jsme se vraceli tak pozdě, že už byly všechny restaurace dávno zavřené.
Natáčení v Itálii trvalo nakonec 4 dny. Začínalo se ještě před východem a končilo po západu. V kolik jste každý den vstávali, abyste byli ready začít natáčet za východu? A naopak, v kolik se opouštěla lokace?
Produkční dny jsme chtěli využít naplno – ostatně jako vždycky při venkovní produkci. Brzké vstávání ještě za tmy, abychom měli čas na přesun a přípravy na lokaci, k tomu prostě patří. Stejně tak i využití posledních paprsků zapadajícího slunce. Bylo to náročné a na place to trochu “bolelo”, ale věřím, že teď už na to všichni vzpomínáme v dobrém. Doufám :)
Vaše práce pravděpodobně po natáčení neskončila, ale ještě jste zálohovali a procházeli záběry. A asi se dle počasí plánoval i další den?
Záloha záběrů po každém natáčecím dni byla samozřejmost – a rozhodně nejen jedna. Večer ale moc času nezbývalo. Většinou jsme se na ubytování vraceli kolem desáté, čekala nás ještě večeře a zasloužené pivo. Pak už jsme jen letmo proklikali materiál, aby byl přehled, co máme natočeno. Nešlo se zdržovat – potřebovali jsme udržet tempo a nedopustit, aby nás jedno kolo stálo čas na další, které jsme taky potřebovali stihnout natočit a dostat do videa. Přece jen jich bylo pět.
Když sečteš čas spánku a soustředění, pro tělo to musí být maximálně náročné. Jak dlouho se po takové akci dáváte dohromady?
Na tenhle režim během produkce jsem už docela zvyklý – a lidi, se kterými pracuji, většinou dobře vědí, do čeho jdou. Je to náročné, ale zpětně si vždycky odnáším hlavně hezké vzpomínky. Únava z několika dnů brzkého vstávání a celodenního pohybu se samozřejmě dostaví a někdy ji cítím ještě několik dní po návratu – ale stojí to za to.
Natáčení pokračovalo i v Česku. Co přesně se dodělávalo a vznikalo v ČR? Byla použita nějaká speciální filmová nebo postprodukční technika?
S Vítkem (kameramanem) jsme byli od začátku nastavení na to, že tomu chceme věnovat víc času a péče, než nám umožňoval náš rozpočet. Ve studiu jsme strávili několik dní přípravami – testovali jsme různé způsoby uchycení kamery na rám kola, vymýšleli vlastní konstrukce pro natáčení z auta a hledali řešení, jak co nejefektivněji získat zajímavé záběry a usnadnit si práci v terénu.
Kvůli špatné předpovědi počasí se nám odjezd na produkci několikrát posunul, takže jsme ten čas využili a pustili se do natáčení vybraných záběrů před greenscreenem. Zaměřili jsme se hlavně na detaily – přehazovačky, stříkající bahno, jízdu v dešti a podobně. Dokonce jsme si ve studiu vyzkoušeli i brodění řeky. To jsme sice nakonec natočili v reálném terénu, ale zkoušet to ve studiu byla docela zábava.
Každý záběr ve studiu zabral spoustu času – od stavby setu, přes složité svícení, až po větráky a stříkání vody, abychom co nejvěrněji nasimulovali reálné podmínky. Třeba jízda v dešti je moje oblíbená. Kvůli množství vody jsme museli greenscreen přestěhovat ven před studio a tam pomocí hadice a fukaru vytvořit deštivou scénu. Problém byl, že venku bylo kolem nuly, když na vás stříká voda poháněná silným větrem, takže to nebylo nic příjemného, ale výsledek za mě skvělý.
Na produkci ve Finale Ligure už byl plán jasný – naplno využít každý den a zachytit všech pět kol Pells v těch nejlepších podmínkách. Bylo toho hodně. Tři a půl dne natáčení s přesuny byly tak akorát. Po návratu nás ještě čekalo dotočit pár scén na začátek videa, které ukazují nepříjemné stránky cyklistiky, a hlavně vymyslet, jak do celku přirozeně zakomponovat Evku Samkovou, která s námi nemohla vyrazit do Itálie.
„S takovým typem natáčení se moc často nepotkám. Ve studiu to bylo docela náročný, abych udržela ideální pozici, ale zároveň to byla sranda a zajímavý vidět nakonec výsledek, jak to vypadá na obrazovce. A celkově je to za mě velká pecka! Vtáhne tě to do videa a nepustí :)“
Eva Adamczyková
Kolik hodin cca trvá postprodukce? Asi to není jen střih, ale zvuk, barvy, export…?
Postprodukce byla poměrně zdlouhavá – nešlo jen o klasický střih, ale i o dodělání greenscreen záběrů, voiceoveru, sound designu a další části, které video dotahují. Hodiny práce, které do toho dal celý tým, jsou vlastně nevyčíslitelné. Jak to všechno vznikalo, můžete vidět v našem krátkém „behind the scenes“ videu.
Herci ve videu vlastně nebyli žádní herci ale ambasadoři nebo přátelé – jak se s takovým materiálem pracovalo?
Na place nebylo potřeba žádné herectví – šlo hlavně o to, aby byli jezdci opravdu dobří, a to tihle lidé rozhodně splňovali. Díky jim za skvělé výkony a velkou trpělivost během natáčení.
Jsi s výsledkem spokojený? Jak vůbec vnímáš nový Pells?
Pells bylo jedno z mých prvních kol, co jsem si před mnoha lety pořídil, takže je pro mě srdcovka. Baví mě, jakým směrem se značka teď ubírá, že se jí někdo rozhodl dát novou šanci a zachránit ji. A jsem rád, že jsem k tomu mohl alespoň trochu přispět. Držím palce do dalších kilometrů a díky, že jsem mohl být u toho.
A co na to naše „herečky a herci“?
Herecké obsazení bylo vlastně více méně jasné od začátku. Nepotřebujeme herce. Potřebujeme lidi, kteří umí jezdit na kole. A těch máme kolem sebe víc než dost. Rekrutovali jsme tak mezi našimi ambasadory i kolegy z práce.
Svých nových rolí se všichni zhostili perfektně. A že to někdy nebylo lehké. Vstávalo se brzy a spát se chodilo pozdě. Jezdily se i pro zkušené bikery náročné úseky a čas od času byla docela i zima. Vlastně ne. Zima byla často a hodně. Jeden den až tak, že nám mrzly všechny končetiny a nosy jsme měli jako klauni.
Co bylo pro tebe za celé natáčení nejtěžší?
Anett – Asi nejtěžší pro mě byl moment, když jsme s Tomem (Novotným) spurtovali do kopce u malebné vesničky Castelvecchio di Rocca Barbena. Na můj vkus s docela velkým převýšením. Ve chvíli, kdy jsme poněkolikáté vyjížděli na místo k zatáčkám, mi vypověděly nohy. Hlavou mi jen problesko “ Tak teď je to v háji. Jedeš si natáčet do Itošky, všichni očekávají že podáš výkon, a ty tady bídně zahyneš.”
Matěj – Rozhodně první den ježdění. Přijeli jsme celkem rozlámaní a za pár desítek minut jsme už seděli na kolech na celkem vyhlášeném trailu ve Finale. Na začátku to bylo pohodové XC ježdění. Pak se z toho stalo ortodoxní enduro a některé záběry se opakovaly třeba šestkrát. Strach postupně odcházel, ale síla taky.
Zažil/a jsi nějaký silný moment, který si budeš ještě dlouho pamatovat?
Anett – Nejvíc se mi do paměti vryla chvíle, kdy jsme, i když už všichni promrzlí na kost, po opravdu výživných dnech natáčení stáli při final shotu na vyhlídce. Jen se tiše dívali na tu úžasnou krajinu, moře a vesničku před námi. Tohle mi tedy došlo až při shlédnutí finální verze videa, kdy jsem si řekla “Anče to byla tedy parádní jízda. Nic v životě už ti ji nevezme”.
Matěj – Asi nebude jen jeden. První den – náročné ježdění, Druhý den – Nekonečná výměna duše po defektu. Třetí den – vítr u turbíny, který mě málem odfoukl do údolí. Neskutečná zima, která procházela celým tělem. Čtvrtý den – nádherný final shot a pizza podávaná u garáží na příjezdovce před odjezdem domů. Celá akce neměla chybu.
Kterou část sis užil/a nejvíc?
Anett – Tak nejvíc jsem si užívala především toho prostředí a všeho nového okolo. Skvělé místo, lidé kolem mě, a hlavně to, co mě nejvíce baví. Kecám, nejvíc se mi líbila zmrzka na náměstí, když jsme měli asi 30 minut čas mezi natáčením :)
Matěj – Těžké vybrat jedinou část. Nejvíce jsem si užil teplo v autě poté, co jsme všichni mysleli, že umrzneme :-) Jinak, hory, jízda, pivo, pláž. Geniální kombo na pár dní.
Co říkáš na štáb a jejich práci?
Anett – Poprvé v životě jsem se setkala s něčím tak monumentálním. Bylo úžasné sledovat kluky, jak jsou naprosto oddaní své práci a jak se dokážou semknout. Každý měl svůj úhel pohledu a dohromady z toho všeho vznikly tyhle za mě opravdu skvělé záběry a fotky. Takže klukům opět klobouček. Taky za jejich neskutečnou trpělivost.
Matěj – Myslel jsem si, že natáčení a focení trošku rozumím. Byl jsem usvědčen, že ne. Celý štáb byl z jiné planety. Pokud si člověk dokáže představit opravdu přesný stroj, kde každé kolečko zapadá do celé soustavy, dokáže si představit i práci Martina a party okolo něj. Od dronu až po běhačky, všechno na té nejvyšší úrovni.
Jak se ti líbí výsledné video?
Anett – Není to jen o výsledném videu. Je to také o samotném celku toho všeho, co se za posledních pár měsíců událo. Samotné video je taková třešnička na dortu ;)
Matěj – Důležité je, co si o něm myslí zákazníci a lidé sympatizující s naší značkou. Prozatím jsem se setkal jen s komentáři, které video chválí a často používají superlativa.
Jak hodnotíš celkově natáčení? Šla / šel bys do toho znova se vším, co to obnáší?
Anett – A kdy že se to bude zase natáčet? Jsem moc vděčná za tuhle možnost a zkušenost. Je to asi tak nějak vše, o čem obyčejný člověk, kterého cyklistika baví, může snít. Sešla se opravdu skvělá parta lidí na úžasném místě, které ještě doufám někdy moc ráda uvidím, protože si asi všichni máme co vyprávět ❣️
Matěj – Natáčet s klukama byla skvělá zkušenost a celé natáčení bych si klidně hned zopakoval. Se vším všudy. Myslím, že můžu mluvit za všechny – odnášíme si z natáčení samé usměvavé chvíle plné nadšení, adrenalinu a intenzivních zážitků.
Co napsat závěrem? Děkujeme. Děkujeme celému produkčnímu týmu i našim (ne)hercům za perfektní výkon. A děkujeme i Tobě, že jsi dočetl/a až sem.
Kdo všechno se na natáčení podílel: Eva Adamczyková, Martin Bernard, Adam Brachtl, Renáta Dychusová, Aleš Foff, Martin Halčin, Petr Hampl, Radek Jastrzebski, Matěj Kormunda, Vít Kratochvíle, Eliška Macošková, Petr Malý, Tomáš Novotný, Anetta Nytraiová, Vojtěch Pollák, Ondřej Šimko, Šimon Tietz, Matěj Urbaczka, Michal Zapletal.